Český básník a prozaik, v letech 1879-99 redaktor 'Květů'. Hlavní představitel básnické generace ruchovců, navazující na vlastenecké ideály české literatury. Autor historických eposů, lyriky rétorického výrazu, básnických idyl, národní sociální poezie, kriticko-realistických próz a stále aktuálních satiricko-humoristických románů o pražském měšťanovi Matěji Broučkovi. Absolvoval práva (1869) a několik let pracoval v advokátní kanceláři. Zemřel v Praze.

Hlavní díla:
Adamité, 1873
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, 1889
Písně otroka, 1895
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, 1888
Ve stínu lípy, 1879

Další díla:
Dagmar, 1885
Evropa, 1878
Hanuman, 1884
Husita na Baltu, 1868
Ikaros, 1908
Jestřáb kontra Hrdlička, 1876
Jitřní písně, 1887
Kandidát nesmrtelnosti, 1884
Lešetínský kovář, 1883
Matěj Brouček na výstavě, 1892
Nové písně, 1888
Petrklíče, 1883
Pravda, 1885
Roháč na Sióně, 1898-99
Slávie, 1882
Šotek, 1886
Václav z Michalovic, 1880
Václav Živsa, 1889-91
Vzpomínky z cest
Zpěvník Jana Buriana, 1887
Žižka, 1879
Zpět