Stanisław Lem

Narodil se 12. 9. 1921. Jako student medicíny přesídlil s rodiči do Krakova a v katovickém týdeníku „Nový svět dobrodružství“ debutoval románem Člověk z Marsu (1946). Lem se stal skutečným zakladatelem vědeckofantastického žánru v polské literatuře a zároveň jeho světově uznávaným novátorem. Nikdy nebyl módním katastrofistou ani bezvýhradným obdivovatelem neomezených možností technické civilizace. Jeho čtenáře omračuje šíře odborných znalostí z oblasti exaktních a společenských věd i pronikavá znalost problémů dnešního člověka a světa, na jejichž základě Lem konstruuje obraz budoucích civilizací a mezilidských vztahů. Lem není jen autorem napínavých, filozoficky prohloubených románů, povídek a dramat vědeckofantastického typu, je rovněž tvůrcem specifické umělecké grotesky, v níž zobrazuje dnešní vady lidstva v prostředí budoucích technicky dokonalejších civilizacích. Lem se orientuje v nejrůznějších oblastech vědy a techniky, zvládá problémy teoretické fyziky, teorie informace, filozofie, psychologie, sociologie a etiky. Proto je též spolupracovníkem vědeckých časopisů a účastníkem mezinárodních kongresů, dostalo se mu četných poct, např.: byl mu udělen čestný doktorát Vratislavské techniky (1981). Od mladistvě přímočarých populárních románů Astronauti a K mrakům Magellanovým vede cesta k jeho vrcholnému dílu Solaris (1961). Dále napsal knihy Summa technologie (1970), Rozpravy a črty (1975), Příběhy pilota Prixe (1968), Nepromarněný čas (1955) - román s tématikou druhé světové války a prvních poválečných let, Vysoký zámek (1966) - autobiografický román, detektivní romány Vyšetřování (1959) a Zápisník nalezený na vaně (1961), román Rýma (1976), který ukazuje mezinárodní terorismus jako jedno z největších nebezpečí, ohrožující lidstvo, knihu novel Kyberiáda (1978).Ve všech jeho dílech o budoucnosti cítíme přítomnost a v dílech ze současnosti je v každém okamžiku obsaženo směřování k budoucnosti. Na přelomu padesátých a šedesátých let se začíná projevovat nový úhel pohledu, jiný vztah k tématu. Tím je humor, satira, groteska, mýtická pohádkovost a uvolněná bájeslovná fantazie. Různé problémy dnešní prognostiky, kybernetiky, sociologie a medicíny se také objevují v Lemových dílech - Hvězdné deníky, Kniha robotů, Pohádky robotů aj.
Zpět