Francouzský romanopisec, hudební a literární kritik, autor cestopisů a teoretických spisů. Představitel kritického realismu, mistr psychologického románu. Již v mládí byl ovlivněn osvícenstvím a protikrálovským hnutím, jež vzešlo z vlasteneckého nadšení 'Velké francouzské revoluce' (1789-94). Jakožto nadšený stoupenec revoluce vstoupil po studiích do armády Napoleona I. Bonaparteho (1769-1821) a jako důstojník se zúčastnil tažení do Ruska. Během restaurace prožil sedm let v Itálii, kde se stýkal s italskými bojovníky za národní sjednocení. Na příkaz rakouské policie však Itálii musel opustit. Po návratu do Francie se zapojil do bojů o novou literaturu a o romantismus a proti dvorskému klasicismu. Stendhal byl především znalcem života, umění podle něj mělo pravdivě zachycovat "hnutí srdce". Umělec musí mít odvahu nově se dívat na život, tvořit podle současného života a nikoliv podle vzorů, které odpovídaly společnosti a životu v jiné době. Hlavním cílem umění je podle Stendhala působit na publikum, zaujmout jej a otřást jím. Všechno ostatní jsou jen prostředky, které se podle situace mohou měnit. Kritika společnosti a dychtivost po životě jsou u Stendhala nerozlučně spjaty, moc a svůdnost inteligence má sloužit citu. V románech a novelách líčí cestu ctižádostivých hrdinů od romantické iluze k cynismu a přetvářce, či marné vzpouře a smrti. Od romantiků se odlišoval tím, že se snažil o věcné a neosobní podání románové tvorby. Stendhalovo líčení bitvy u Waterloo (1815) se stalo vzorem pro evropský realismus 19. století. Stendhal nebyl za svého života příliš čten a prakticky zůstal neznámý. Byl objeven a pochopen (podle vlastní předpovědi) až po roce 1880.
Hlavní díla:
Červený a černý (Le Rouge et le noir/Scarlet And Black/The Red And The Black), 1830
Kartouza parmská/Parmský klášter/Věznice parmská (La Chartreuse de Parme/The Charterhouse Of Parma), 1839
O lásce (De l'Amour/On Love), 1822
Další díla:
Armance
Deník (Journal)
Egotistické vzpomínky
Italské kroniky
Lamiela
Lucien Leuwen
Racine et Shakespeare
Život Henryho Brularda
Zpět