Matoušovo evangelium

Hlavní postavy:
Ježíš-dobrý, ale moc přísný a svými přáními nelogický člověk
ježíšovi učedníci

Charakteristika doby a prostředí:
děj se odehrává v době kristova života, tj mezi léty 0 až 30 našeho letopočtu

Ježíš Kristus je spolu s Janem křtitelem spravedlivou postavou. Oba žijí střídmě a odepírají si pohodlný život. Spravedlivě soudí lidi a šíří o nich víru v boha. To se nelíbí kazatelům Pilátovi a Herodotovi, kteří, i když proti světcům nic nemají, odsoudí je k smrti. Nejhoršího činu se dopustil Jidáš, který zradil svého pána za 30 zlatých. Žena kněze Zachariáše Alžběta nemohla otěhotnět. Přesto si potomka vroucně přála, stejně jako její sestřenice Marie. Jednoho dne do nich vstoupí duch svatý a ženy otěhotní. Bůh poslal za Zachariášem Anděla, který mu oznámí, že jeho žena má porodit syna. Zachariáš musí syna bezpodmínečně Jan, protože po něm přijde ještě větší prorok. Aby zachariáš nic neprozradil, anděl ho umlčí až do porodu jeho syna. Při obřízce se hledalo jméno pro syna. Alžběta trvala na jménu Jan, což se jejím příbuzným nelíbilo, proto požádali zachariáše, aby se vyjádřil. Ten na tabulku napsal Jan a opět se mu vrátila řeč. Janovi bylo prorokováno, že obrátí mnoho lidí na víru. Mezitím římský král Augustus sčítal lid a těhotná Marie s manželem Josefem se museli přestěhovat z Nazaretu do Betléma. Dorazili až v noci a museli přespat v chlévě, kde Marie porodila. Anděl narození Krista ihned zvěstoval pastýřům, kteří přivítali spasitele. Ježíš vyrostl a svou zvídavostí a učenlivostí udivil nejednoho kněze. Když mu bylo třicet, vydal se ve stopách Jana a putoval do Jeruzaléma. Jana už znal každý, lidé ho pojmenovali Janem křtitelem, protože léčil nemoci a každému říkal pravdu. Bohužel vytýkal mnohé i králi Herodovi, který ho za drzost dal uvěznit a popravit. Ke Kristovi se potom v Jeruzalémě přidalo mnoho lidí, kteří naslouchali jeho podobenstvím. Jeho dvanáct nejbližších a nejvěrnějších přátel se stalo apoštoly. Ježíš jim daroval schonost léčit nemoci a vyhánět z hříšníků zlé duchy. Při cestě měl Ježíš tři vidění, v nichž se opakoval stále stejný obraz, ukřižování Krista. Své blížící smrti si byl vědom, ale nezalekl se do Jeruzaléma došel. Lidé v tomto kraji byli pohané a pohrdali vírou v boha. Snažili se věřících zbavit. Ježíš brzy poznal, že se v jednom ze svých apoštolů sklamal. Jidáš Iskariotský při první příležitosti Ježíše pohanům vydal. Ti ho odvedli před svého krále piláta a žádali smrt. Král ho nechtěl odsoudit, ale lidé ho donutili. Ježíš byl o velikonocích ještě s dvěma lotry ukřižován. Posledním činem před smrtí bylo odpuštění oboum zločincům. Po smrti Ježíše ho Jozef sundal z kříže a pochoval do jeskyně, kterou zavalil velkým kamenem. Za tři dny přišli ženy apoštolů, aby kristovo tělo ošetřily mastmi. Ale hrobku našli prázdnou. U vchodu se jim zjevili dva andělé a zvěstovali Ježíšovo zmrtvýchvstání. Ženy to ihned oznámili svým mužům, ale ti nevěřili, dokud se mezi nimi neobjevil sám Kristus.

Citát:
„A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženou býti do pekelného ohně.“

Evangelium se mi vůbec nelíbilo, nejen proto, že je to kniha náboženská a těžko čitelná. Jsou v ní též absurdity, jako ta, kterou jsem uvedl v citátu. Naštěstí se jimi nikdo neřídí.
Zpět