Život a dílo skladatele Foltýna - nedokončeno

poprve vydano 1939

Tento krátký nedokončeny příběh Karla Čapka je pojat jako soubor svědectví lidí o osobě a životě skladatele Foltyna. Jako první nám jej představuje jeho spolužák z gymnazia. Vzpomína jak byl Foltyn neschopný se vyjadřit, jak pohrdal učiteli i ostatními studenty. Také nám odhaluje Foltynovu vášeň hudbu. Nasledují svědectví Foltynova děvčete, Foltynovy manželky, přátel, spolupracovníku a podobně. S kazdým svědectvim hlouběji a hlouběji poznáváme Foltyna a jeho osobnost a dostáváme se do hloubi jeho duše. Když už začínáme plně chápat Foltýna a tragičnost jeho osudu, příběh bohužel konči, protože nebyl nikdy dokončen.

Kdo je tedy onen Foltyn? Jaky ze byl jeho zivot a dilo? Foltyn je _skladatel a hrac na piano_. Studoval prava, ale brzy se ozenil s bohatou slecnou z prazske vyssi spolecnosti. Jeji finance a jeji spolecenska prestiz mu mely pomoci k uskutecneni jeho celozivotniho snu, ke slozeni opery Judita. Jenomze Foltyn nema dost talentu, bezmocne se rve s hudbou i textem, ale vubec mu to nejde. Foltyn je zoufaly, a proto se rozhodne k naprosto zoufalemu cinu. Rozhodne se, ze si libreto i hudbu koupi od chudych hudebniku a literatu a jejich prace posklada do sve opery. Pri teto snaze prehojne utraci manzelciny penize a propiji a proflamuje cele dny a noci. Foltyn je naprosto zoufaly z toho, jak to stejne nejde dohromady. Umelci ho veskrze podvadeji , coz netalentovany Foltyn nema sanci poznat. Je naprosto zoufaly, kdyz mu jeden z mnoha hudebniku,, ktere si najal rekne, ze jeho Juditu uz v operu prepsalo mnoho autorul uz pred nim, ze jeho libreto i hudba jsou znacne nesourode, jakoby slepene dohromady. Jak se docteme v doslovu, Capek planoval, ze by se Foltyn nakonec pres veskere peripetie preci jenom dostal ke sve vyslouzene premiere. Tehdy by ale poznal, ze se mu vsichni jenom smeji, ze hraji stejnou potrhlou komedii jako on, ze v jejich ocich je pouhy sasek. Foltyn je naprosto zdrcen a umira. Na pohrbu mu ale hraje profesor konzervatore na varhany a Smetanovo kvarteto jako kdyby umiral ctihodny muzikant. Foltyn se tedy nakonec slavy a uznani docka, protoze si jej preci jenom zaslouzil, pro svou nezmeznou snahu, pro svoje obetovani se pro svou vec.

Foltyn je presto strasny beznadejny clovek. A to doslova. Je to chudak. Nikdy se nedovedl vyjadrit, nikdy nedovedl milovat, vzdycky byl prilis zmitan vasnemi, ktere ho mely navadet k umeni, mely to byt jeho muzu, ale to ne, vzdycky byl prilis slaby. Nedokazal se postavit zivotu a nikdy si sobe ani ostatnim nedokazal priznat svoje neumetelstvi. Vzdycky dokazal jen hrat svou prachsproste prolhanou hru a kdyz se na ni prislo, vykoupit ji placem, ac treba opravdovym. Byl to clovek smutny. Velice smutny.

Na nem nam Capek ukazuje to, co se mu hnusilo na takzvanych umelcich. To bylo presne to, co Capek nikdy nedokazal prenest pres srdce. Plagiat, lez, neuctu k druhemu a jho praci. Presne takoveto veci dokazaly Capka rozcilit a rozzlobit. Je jen obrovska skoda, ze Capek nemohl tento roman, ktery je v kontextu Capkova dila unikatni, nebot se zabyva pouze a jedine dilem jedince _ Capek se vzdy zabyval spolecnosti, ci zobecnenymi vlastnostmi lidi, kdezto zde podstoupil celou psychologii jedince jednajiciho urcitym zpusobem, dokoncit a v celku tak rozvinout sve myslenky.
Zpět