Hovory s T. G. Masarykem
vydano v letech 1928 - 1935
Knihu Hovory s T. G. Masarykem bychom dnes zrejme zaradily do literatury faktu ci spise do zanru memoarove literatury. Svou prevahou faktografickeho materialu Hovory s TGM ponekud vybocuji z ostatni tvorby Karla Capka, avsak, jak poznamenal Frantisek Burianek v monografii venovane KC, presto se organicky zaclenuji do kontextu Capkovy tvorby a do jeho nazoroveho vyvoje. Hovory nepochybne nesou charakteristicke rysy Capkovy literarni prace, jejich autorstvi je vsak na rozdil od romanu, povidek, dramat a publicisticke tvorby omezene a podminene _ o tom svedci i skutecnost, ze byly podpisovany nikoli celym Capkovym jmenem, ale pouze sifrou K.C.
Hovory s TGM maji tri dily a vznikaly v letech 1928 _ 1935. Navazuje na ne pak jeste mala knizka Mlceni s T. G. Masarykem (1935), ktera se stala od roku 1936 jakymsi volne pridruzenym ctvrtym dilem knihy. Karel Capek se s prezidentem Masarykem osobne seznamil uz zacatkem 20. let a pozdeji se prezident stal navstevnikem Capkovych _patecniku_, klubu intelektualu, kteri se setkavali k nezavaznym debatam ve vile bratri Capku. Karla Capka, jehoz vyrazne zajimal soudoby vyvoj filozofie, oslovily politicke a filozoficke nazory prvniho prezidenta. Jeste vice ho zajimal TGM jako lidska osobnost, kterou chtel v prijatelne a ctive forme priblizit ctenarum. Rozhodnuti Karla Capka napsat osobitou _biografii_ prezidenta bylo znacnym prekvapenim, zvlaste pro jeho kritiky, kteri mu vytykali, ze se ve svych prozach a dramatech zabyva spise problemy a nikoli, jak napsal F. X. Salda, otazkami lidske duse.
Mezi Capkem a prezidentem se postupne rozvinulo osobni pratelstvi: pristupoval k prezidentovi s pokorou a obdivem jako k cloveku hlubokemu a jednolitemu, k cloveku prisne etiky a kazdodenni spolecenske praxe. Sam Masaryk se nezridka obracel na Capka v otazkach veci kulturnich. Je rovnez zajimave si pripomenout, ze jakozto hlava statu se Masaryk paradoxne dostal do jakesi izolace a nemohl se svobodne vyslovovat, jak byl doposud zvykly. Stejne jako dnes jiz v prvi republice totiz silily tlaky a kriticke utoky na takzvanou _hradni politiku_, zejmena ze strany narodni demokracie a potom samozrejme ze stan jak krajni pravice, tak i krajni levice. Masaryk tedy hledal zpusoby, jak jednat a jak zasahovat i do aktualnich politickych otazek. Jednou z moznosti byla interview, jichz prezident rad vyuzival _ tyto rozhovory cas od casu vedl s Masarykem prave Karel Capek. Kniha Hovoru, ktera zacala v podobnem duchu vznikat, byla nejen vyvrcholenim techto snah, ale i kvalitativne novym pocinem, ktery mel zobrazit TGM takoveho, jaky byl. Dilo vznikalo postupne na zaklade rozhovoru Capka s Masarykem _ Capkovi slo vedle toho o literarni hodnotu, tedy o zpusob vypraveni a jasnost stylu. Svuj text posilal prezidentovi, ktery se o nem radil se svymi blizkymi a spolupracovnik, tj. s dcerou Alici, se svym tajemnikem V. Skrachem a s duvernou pritelkyni pani Sedlmayerovou. Teprve potom dojednaval s Capkem konecne zneni. Slozitost postupu ostatne dosvedcuje korespondence prezidenta i K. Capka se svymi blizkymi.
V prvnim dilu, ktery je dusledne zivotopisny, vypravi Capek usty Masarykovymi jeho zivot od detskych zacatku. Capek zde v souladu se svym beletristickym dilem zvyraznuje rysy obycejnosti a lidovosti: slovacke prostredi, v nemz Masaryk vyrustal, jeho socialni puvod, vliv rodicu, skol i remeslnych a ucednickych zazitku. Prave proste vypraveni v prvni osobe, ktere autor zvolil, dodava temto vzpominkam zive a osobite zabarveni. Pro Capka znamenal prace na tomto prvnim dilu, ktery vysel s podtitulem Vek mladosti v nakladatelstvi Aventinum v roce 1928, novy neznamy ukol: napsat svezi formou portret osobnosti. Uz prvni svazek vzbudil velmi priznivy ohlas jak mezi literarnimi kritiky, tak zejmena mezi ctenari. Navic knize byla prikladana politicka uloha v souvislosti s desetiletym vyrocim vzniku samostatneho statu.
Dil druhy nese podtitul Zivot a prace a vysel poprve roku 1931. Ma rovnez zivotopisny charakter a lici Masarykovu praci na univerzitach, jeho cinnost profesora a jeho zapasy v prazskem prostredi, zejmena pri rukopisnem boji, ale i jinych kampanich. Karel Capek zde zvyraznuje Masarykovu kriticnost, jeho aktivitu i jeho pevnou viru a nadeji, tedy rysy moralniho charakteru. Jsou zde vyliceny rovnez Masarykovy odvazne politicke aktivity v zahranici za prvni svetove valky.
Ve tretim dilu Hovoru, jehoz podtitul zni Mysleni a zivot (1935), se meni zpusob vypraveni v tom smyslu, ze do Masarykovych uvah o filozofii, nabozenstvi, kulturnim boji, politice a narodu vystupuje sam Karel Capek svymi otazkami, namety a pripadne i namitkami. Kniha se zde tedy svym stylem meni od predchazejicich biografickych vypraveni do formy jakehosi dialogu, ktery se cele soustreduje na Masarykovy nazory. Capek se zde pokusil celistve vylozit prezidentuv myslenkovy svet a poskytnout jakousi citanku, aby nahrazovala cetbu Masarykovych knih, k nimz se bezny ctenar prece jenom stezi dostaval. Vyklad pritom obsahuje Masarykuv pohled jak na zakladni filozoficka temata (teorie poznani, metafyziky a etiky), tak na nabozenstvi a otazku ceskeho naroda.
Ve vyse zminenem dodatecnem ctvrtem oddilu prozrazuje Capek vic o zpusobu a postupu, jak tyto Hovory byly psany, jak je Masaryk vlastni rukou doplnoval a novymi podrobnostmi zpresnoval.
Definitivni verze knihy, jak ji zname dnes, je pak jeste doplnena o Capkovym reportaznim popisem Masarykova pohrbu, ktery vysel v Lidovych novinach a ktery se pocita k jeho vrcholnym publicistickym dilum.
Capkovy Hovory s TGM maji v kontextu cele ceske kultury vysadni postaveni. I kdyz v dobe sveho vydani byly kritizovany predevsim z rad fasizujici se krajni pravice a komunistu, obecne se postupne stala knihou-legendou. Literarni kritika k ni pristupovala s vlidnosti, dokonce i sam Salda, ktery se s Capkem casto dostaval do sporu ji vysoce ocenil, kdyz napsal, ze zivotopisny portret je zde _kreslen konkretne, uprimne, nepozersky, bez literarni sablony_. Hovory navic byly casem povazovany za jakousi _ucebnici demokracie_, k cemuz prispel zejmena politicky vyvoj po druhe svetove valce. Ackoli Hovory po unoru 1948 nemohly vychazet, nezmizely z pameti lidi, zustavaly cteny a vyhledavany nejen proto, ze jsou nekvalitnejsim obrazem prvniho ceskeho prezidenta, ale i mistrovskym dilem jednoho z nejvetsich ceskych spisovatelu.
Jan Kapoun
Zpět