Zahradníkův rok

poprve vydano 1929

Obsah

Karel capek nas ve sve knize seznamuje s celorocni praci aktivniho zahradnika, s jeho pocity, povinnostmi, radostmi i zklamanimi. Kdyz se clovek rozhodne zalozit si zahradku, obycejne si prizve ku pomocizkuseneho zahradnika, ktery mu poskytne sve drahocenne rady. V lednu je obycejne zima a plno snehu a vsichni zahradkari se desi, neumrzne-li jim nejaka rostlinka. Nejradeji by ve sve oddanosti rostlinky prikryli vlastnimi svrsky, jen kdyby to trosicku pomohlo. V unoru obvykle prichazeji oblevy, studene deste a smrste se silnymi vetry, jez bezmocnym zahradnikum drasaji nervy. V breznu zacinaji kyprit pudu a nakupovat nova seminka a sazenice. V dubnu uz zahradnici pilne pracuji v terenu, nacez zjisti, ze pro polovinu zakoupenych sazenic na zahrade nemaji misto. V kvetnu jim pak nektere giganty prerostou pres hlavu, nebo naopak ani nevzklici. Cerven je ten pravy mesic pro seceni travy a pri cervencovem kypreni pudy zahradnik obycejne v pude naleza ztracene predmety, ktere tam omylem zakopal na jare. V srpnu odjizdeji zahradnici s tezkym srdcem na letni byt a sve zahradky sveruji do pece pratel. V zari opet nakoupi nove sazenice. Listopad je mesicem vecneho presazovani. V rijnu zarmoucene sleduji, jak rostlinky prestavaji rust, ale zato pekelne rozsiruji sve korinky. No, a v prosinci zahradnikum nezbyde nez si zalozit malou zimni zahradu ve sve loznici a tesit se na dalsi jaro. Kniha je napsana s nadsazkou a autor v ni zurocuje sve letite zkusenosti z oblasti zahradkareni.

Kaja Suk
Zpět