(1890-1938)
Adam stvořitel (společně s bratrenm Josefem)
poprve vydano 1927
Obsah komedie o sedmi obrazech.
I. Adam znici svet kanonem negace. Bozi hlas ho vyzve, aby za trest stvoril z hliny, na ktere kleci, novy svet. Adam pochybuje o sve tvurci moci, na zkousku stvori blechy, a teprve, kdyz doopravdy vzniknou, da se do tvurci prace. Nejprve uhnete zenu-bohyni, ale ta jim opovrhuje a odchazi do hor.
II. Adam tedy stvori muze-nadcloveka. Je to Miles. Ten nabidne Adamovi hned boj, a kdyz Adam odmitne, odchazi zpupne s Evou-bohyni "na vrcholy".
III. Adam ted tvori zenu pro sebe _ svitorivou prizemni Lilith. Ta rusi Adama ustavicne v jeho tvurci praci, Adam pozna, ze musi mit druha sobe uplne rovneho _ stvori Alter Ega. Ten se pusti s Adamem hned do diskuse, vsecko mu zkritizuje. Adam mu stvori zenu _ pravy opak Lilithy. K vuli zenam nastane rozdeleni pudy na dve pule.
IV. Alter Egovi utekla jeho excentricka zena za Militem. AE. si preje rovnez tvorit. Adam se s nim rozdeli o hlinu a Alter Ego si vytvori kadlub, a podle neho formuje sve zastupy. Zena se mu mezi tim vratila.
V. Oba jsou se svou tvurci praci hotovi. A. Egovo mesto je standardni, Adamovo romanticka architektura. Adamovi lide (vedec, basnik, retor atd.) prichazeji postavit Adamovi desku: Zde bylo vykonano dilo stvoreni. Prijdou i zastupy A. Egovy rovnez s deskou pro sveho tvurce. Obe strany se pohadaji a poperou. Objevi se Miles, a ten je nauci bojovat podle vojenskych pravidel. Obe strany odejdou pro zbrane. Zatim prijde Adam, Miles _ nazyva sam sebe nadclovek Muller _ vysmeje se mu pro jeho dokonane dilo stvoreni, pravi. ze byl na tomto miste prave stvoren boj. Hlavni podle neho vec je abrichtung. Adam mu v hnevu vyrve mec a nareze mu, Muller zbabele utece. A. E. prijde ke sve oslave, ale najde jen Adama. Pohadaji se spolu o desky; ale bourka a hrozny lijavec je primeje uchylit se do jeskyne. Tam se smiri a uznaji navzajem sve dilo. Chteli by ted tvorit spolecne, aby vzniklo neco nesmirne dokonaleho, ale nemaji uz hlinu. Z posledniho zbytecku, na nemz sedel A. E., vznikne Zmetek.
VI. Adam i A. E. se sejdou jako starci na starem miste. Adamovi Lilith umrela. A. Egovi zena odesla. Oba se chteji velebne zjevit svym lidem, oblekli se proto do fantastickych rouch v jeskyni. V te dire zije Zmetek se svymi cetnymi detmi, jak se jen da. Lide Adamovi a A. Egovy zastupy prijdou _ ne vsak oslavit sve stvoritele, nybrz poprit jejich dilo. Je mezi nimi cerveny a cerny hlasatel. Cerveny hlasa revolucni, cerny (je to MiIes) hlasa diktaturu. Vsichni jsou proti vsem, jen v tom jsou za jedno, ze popiraji tvurce. Adam i Alter Ego se rozhodnou svet znovu znicit. Ale Zmetek jim nedovoli vyhrabat kanon negace. Zmetek je na svete se svymi detmi rad, jeho kanon je jeho hrnec, ktery ho zivi. Zmetek nakonec nabidne ve sve jeskyni obema pohostinstvi.
Epilog:
Na miste stvoreni je postaven obema stvoritelum chram. Veleknez s novicem probiraji teorie o stvoreni sveta.
Veleknez projevi nazor, ze neni dulezita otazka, zdali stvoritele byli cili nic, hlavni je, ze maji chram. Dnes ma zazniti zvon, ulity z kovove roury, na tom miste nalezene, a nazvane kanon, tj. zakon. Adam a A. Ego dojati chteji vstoupit do chramu, ale hlidac je vyzene i z jeskyne, protoze pry tulaci jsou vinni, ze na tak posvatnem miste se drzi blechy. Zvon zazni, Adam nepozna, ozyva-li se v jeho hlasu tanoT ci tneT. Bozi hlas se zepta, necha-li Adam svet takovy. Adam prisvedci. Bozi hlas projevi tez svuj souhlas.
Zdroj:
Frantisek Pulec a Sanislav Sahanek: Obsahy z del ceskoslovenskych spisovatelu
Zuzana Klokocnikova