Svatopluk Čech

Nový epochální výlet pana broučka do XV. století

Hlavní postavy: pan Brouček, majitel domu a piják

Charakteristika doby a prostředí: děj se odehrává v minulém a 15. století v Praze

Pan Brouček šel opět do hospody Na Vikárce. Tam rozprávěl se svými druhy o středověku, o rytířích, hradech a tajných podzemních chodbách, jež jsou jistě i v Praze. Zůstal jako poslední host, a když vycházel, hospodský, pan Würfel, ho upozornil, že vychází do dvora. Pan Brouček si však byl jistý, že vyšel na ulici. Najednou se někam propadl. Propadl se dost hluboko, a byl si jistý, že je v nějaké šachtě. Rozkoukal se, a zjistil, že je nad ním propast, kterou pravděpodobně propadl. Zjistil také, že je v nějaké chodbě. Začal se rozhlížet, jak se dostane nahoru. Nakonec to však vzdal a vydal se chodbou. Svítil si na cestu sirkami, ale později zjistil, že mu příliš rychle docházejí. Šel tedy poslepu. Narazil na něco podobající se schodu.. Posvítil si, a zjistil, že to jsou opravdu schody. Soupal nahoru, než došel ke strouchnivělým dvířkám. Snažil se je otevřít, ale nešlo to. Zmáčkl tedy kliku a zatlačil. Ocitl se v síni. Ve světle svíčky viděl, že se v ní nachází bohatý poklad. Už si chtěl něco pobrat, tu uviděl druhý východ. Otevřel ho a s překvapením vyšel do chodby. Dopadalo do ní okny měsíční světlo. Prošel chodbou, vyšel do soutěsky mezi dvěma domy a vyšel železnou brankou ven. Na ulici napoprvé šlápl do obrovské blátivé louže. Umínil si, že hned ráno půjde na policii a oznámí to. Že takový nepořádek ve městě trpět nebude. Šel ulicí dál, nemohl ale rozpoznat, kde je. Najednou narazil na řetěz. Opravdu hodně se naštval, přelezl ho, prošel několika ulicemi a došel na prostranství, kde hořela obrovská hranici. Ulekl se, začal opět bloudit a tu došel na Staroměstské náměstí. Sedl si na kamenné sedátko u jednoho domu. Ráno ho objevil majitel domu a pozval ho. Pan Brouček ho požádal, jestli by se nemohl vyspat. Byl velice udivený zařízením pokoje pro hosty, a vůbec celého domu. Zeptal se také, ve kterém roce je. Dověděl se, že je to rok 1420. O středověku si po těchto výjevech začínal myslet své. Po vyspání ho pan domu pozval pozdní snídani. Bylo asi jedenáct hodin. Pan domácí se jmenoval Janek od zvonu. Vyprávěl mu, zač bojují. Pan Brouček s tím nechtěl nic mít, protože se nikdy nezajímal o náboženství. Nakonec přitakal, že je chce bojovat s Husity za Čechy a vymyslel si povídačku, že přichází z daleké ciziny pomoci svým bratřím. Po snídani si měl vybrat zbraň, počkat na útok vojsk zrádcovského krále Zikmunda a bránit Prahu. Brouček si vybral zbraň na způsob halapartny. Vypravili se s Jankem na náměstí. Brouček cestou svým neopatrným zacházením se zbraní div někoho nezranil. Všichni mu nadávali. Vypravili se s Jankem dále do ulic a Brouček poznával středověkou Prahu na vlastní oči. Došli až k dnešní Prašné bráně. Prošli branou a zapadli do nedaleké hospody. Tam Brouček s chutí vypil dva poháry medoviny, které se předtím tak štítil. Zikmundovo křižácké vojsko zaútočilo na Prahu. Pražané se vyhnali z hradeb a vynesli sebou i pana Broučka. Ten se snažil oddělit se od davu a někam zapadnout a přečkat boje. Po delším běhu padl na zem a hrál si na mrtvého. Tu kolem kráčeli dva Husité a všimli si, že někdo na mrtvého jen vypadá. Pan Brouček je uslyšel a začal pomalu vstávat. Husité se divili, proč je beze zbraně. Brouček si s jeich spoluprací vymyslel opět nějakou báchorku. Odešel s Husity na Vítkov. Na Vítkově došel s hejtmanem Chvalem a duchovním Korandou do žižkova tábora. Byl představen Žižkovy jako nový bojovník. Poslali ho na stavbu opevnění. To se Broučkovy tuze nelíbilo. Musel se dřít, místo aby někde v pohodě odpočíval. Seznámil se s bratrem Stachem. Od něj se dověděl, že je pátek, nikoli čtvrtek, jak si doposud myslel. Dostal také skrovně najíst. Večer ho rušily modlidby a zpěv Husitů. Teprve po ukončení usnul. Ráno zpozoroval Žižka v nepřátelském táboře podezřelý pohyb. Brzo také zločinní křižáci zaútočili. Dobyli jednu obrannou věž tábora. Žižka ji však dobyl zpět a vydal pokyn k útoku. Pan Brouček šel s úročníky, ale zběhnul. Husité mu vynadali, že je to srab a zrádce. Brouček se dostal lstí do Prahy. Vymyslel si, že je Žižkův posel. Rychle doběhl do domu svého hostitele, převlékl se do šatu 19. století a plánoval se přes pokladnici krále Václava vrátit. Na ulici ho však zastihli křižáci. Brouček na ně německy, že je němec a jejich spojenec. Z křižáků se vyklubali pražští občané převlečení za křižáky. Svázali Broučka a odvedli ho na náměstí. Na žádost lidu ho navrhli za zradu a zbabělost upálit. Měl být upálen v sudu. Uzavřeli ho do onoho sudu a přibili víko. Brouček křičel: "Kunko, Kunko"-to byla jeho zamilovaná žena ze středověku, jediná, která se mu líbila. Pan Würfel uslyšel nějaké kuňkání za sudu. Uviděl pana Broučka, pozval ho do hospody a divil se, kde že to pan Brouček opět byl. Pan Brouček byl přesvědčený, že z hospody vede nějaký tajný východ do patnáctého století. Prohledal celou hospodu a nic nenašel.

Knížka se mi líbila, ale pan Brouček ne. Nebyl dostatečně pročesky orientovaný.

II.

Čech Svatopluk

NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA TENTOKRÁTE DO XV. STOLETÍ

Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, řečeným Domšíkem, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Domšíkem v hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Domšíkovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích.
Zpět