Bozská komedie-peklo

Božská komedie italského autora Alighieri Danteho je jeho vrcholným, stěžejním a životním dílem. Toto dílo je ve svém směru velmi výjimečné a není prakticky z žádným jiným dílem srovnatelné. Maximálně bych Božskou komedii srovnával s dílem J. A. Komenského " Labyrint světa a ráj srdce ", ač nejsou zcela stejného obsahu. Celý tento didakticko-alegorický epos je rozdělen do tří částí: Peklo Očistec Ráj

Celý příběh prožívá muž, zhruba v polovině života. V tomto muži se Dante zpodobnil, takže vlastně vymýšlí své vlastní alegorické příběhy. Jeho příběh začíná nepodařenou vycházkou, při které " Dante " (budu nadále putníka nazývat Dante) zabloudí v temném a trpkém lese.

Zde ho napadnou tři šelmy: pardál, lev a vlčice. zde je nádherný případ alegorie. pardál zde totiž zpodobňuje smyslnost, vlčice nenasytnost a lev zpodobňuje pýchu.

Ubohý Dante volí jedinou alternativu, a to zběsilý úprk. Ten jej zavede na příkrý sráz. Zde pronásledovaný Dante narazí na svého průvodce. Ten ho bude provázet celým Peklem a Očistcem. Samozřejmě to nemůže být nikdo jiný než antický spisovatel Vergilius, který byl ve středověku velmi ctěn a uznáván; zde vidíme, že také Dante-autor ho využil ke ztělesnění pozemského vědění a moudrosti vůbec. Vergilius byl poslán Beatricií, aby Danteho provázel Peklem a Očistcem a ona sama se ho ujme až ve třetím díle zvaném Ráj.

Tato Beatrice je alegorickým obrazem boží pravdy a je také zidealizovaná postava jeho mrtvé platonické lásky. zajímavý je důvod, proč nesmí Vergilius provést Danteho Rájem. Jako důvod zde konfiguruje fakt, že Vergilius sídlí v pokoji před peklem.

Ten je vyhrazen zasloužilým lidem antiky. Zde je však na místě otázka proč jsou těsně před peklem? Proč, když to jsou lidé urození, moudří a jsou mkorálně na výši? Na tyto otázky je jen jedna odpověď. " Protože se narodili před příchodem Krista. Dešnímu člověku to samozřejmě příjde značně nesmyslné a někteří si klepou prsem na čelo. Musíme brát ovšem ohled na dobu. A středověk byla doba věřících, byla to doba Boha. Nástup císařů se vždy považoval za příchod spasitele (podle Vergiliovy věštby), ve Španělsku vládla krutá inkvizice a mnoho prostých a někdy také vzdělaných lidí bylo popraveno nebo upáleno.

Nyní se však vraťme k Dantemu, zachycenému na šikmé ploše (na "šikmé ploše?") Vergiliem. Vergilius Danteho obrátí k hlubokému zamyšlení nade vším co uvidí . S tímto ponaučením Dante začne s meditováním, rozjímáním a především filozofováním. Spolu s Vergiliovou moudrostí se dostává k samotnému jádru pravdy, filozofii lásky, lidských citů a celkovou harmonií lidského a vůbec pozemského života.

Na závěr bych zhodnotil Peklo a ostatní díly, pokud se nezmění celková struktura tohoto díla. Na začátku knihy a zejména po přečtení několika stránek mi bylo jasné, že toto dílo je prosáknuté alegorií a filozofií o lidském bytí jako použité plenky. Tato alegorie je však v Pekle mistrně skryta a čtenáři je poskytována ve formě bohatého děje, kde není příliš nápadná. Celá kniha je psaná ve verších, které jsou bohužel často velmi težké a slovní obraty jsou také těžkopádné. Trochu mě překvapilo, že se Dante neodvolává tak často k Bohu, a že v jeho díle jsou také reálné myšlenky.

Děj celé Božské komedie bych shrnul asi takto: tento alegorický epos přináší realisticky znázorněné scény záhrobí, putování po pekle, očistci a ráji. Přináší také obraz pohybu duší zemřelých osobností známých z mytologie a historie. Posuzování hříchů ukazuje na Danteovo politické stranění císaři. Epos symbolizuje strastiplnou cestu zbloudilé duše k nebeské blaženosti, kam Danta přivádí jeho láska z mladých let - Beatrice, symbolická postava zosobňující krásu a moudrost.

Celkově bych Peklo ohodnotil velmi kladně, pro jeho myšlenkovou hloubku, která z celé Božské komedie tvoří dílo opravdu výjimečné.
Zpět