Moliére Jean Baptiste

Tartuffe neboli Podvodník

Hlavní postavy:
Orgon - důvěřivý slaboch a pokrytec
Tartuffe: touží po bohatství, které mu nepatří; zištný, úlisný, vychytralý, mstivý, bezcharakterní, rafinovaný dobrod-ruh a lhář, panovačný, předstírá zbožnost a čestnost
Kleantes: prozíravý a rozumný bratr Orgonovy ženy Elmíry

Charakteristika doby a prostředí:
veršovaný charakterový rodinný příběh o pěti dějstvích odehrávající se ve Francii v průběhu 17. stol.

Příběh začíná v Paříži v domě Orgona v okamžiku, kdy Orgona přijde navštívit jeho matka paní Pernelová, která vnese do domu zmatek a rozruch. Se všemi se totiž pohádá, nic se jí nelíbí. Na Elmíře, Orgonově ženě, jí vadí, že moc utrácí za šaty a šperky. Vnukovi Damisovi vyčítá drzost, nelíbí se jí názory Kleanta, bratra Or-gona, a uráží i Dorinu, komornou své vnučky Mariany. Vychvaluje pouze Tartuffa, což je Orgonův přítel. Tartuffe pokrytecky předstírá zbožnost a skromnost, ale jeho zbožnost je pokrytec-ká. Snaží se všechny ovládat, proto ho nikdo nemá rád. Orgon nechápe, co proti němu všichni mají, hájí jej a důvěřuje mu víc než vlastní rodině. Nakonec se také nechá Orgonem ovládat. Mezitím chystá Mariana, dcera Orgona, svatbu s Valérem. Orgon už je ale na-tolik přítelem Tartuffem zaslepen, že nutí dceru, aby si ho vzala. Mariana je z toho nešťastná, ale Dorina jí radí, aby hlavně získala čas různými výmluvami. Slepě důvěřivý Orgon nic nedbá na výhrady větší části své rodiny - manželky, dětí, švagra i komorné, kteří prohlédli Tartuffovu úlisnost a přetvářku. Tartuffe Marianu samozřejmě vůbec nemiluje, v podstatě se mu líbí Elvira, manželka Orgona, kterou začne svádět. Když to zjistí jeho syn Damis, běží to otci sdělit, ten mu ale nevěří a vykáže ho z domu. Navíc se rozhodne provdat Marianu za Tartuffa ještě týž den. Vše nakonec vyřeší Elvíra, která svému muži dokáže, jak ji Tartuffe v jeho vlastním domě svádí. Pak konečně Orgon prohlédne a vyhání zbožného Tartuffa z domu. Ten se však brání a používá proti Orgonovi všechny důvěrné informace, které získal v době, kdy požíval jeho přízeň. Jde si stěžovat ke králi, který posílá zmocněnce, aby Orgona zatkl. Místo toho je však zatčen Tar-tuffe, neboť král prohlédl všechny jeho intriky.
Vše nakonec dopadne dobře. Mariana se provdá za Valéra, Damis se vrací domů a paní Pernelová s Orgonem procitají ze své zaslepenosti vůči Tartuffovi. V původní verzi bylo provozování Tartuffa zakázáno, neboť hra odhalovala příliš praktiky Svaté kabaly (Společnost nejsvětější svátosti), jejímž špiclem Tartuffe byl. Teprve upravená verze, vyjadřující spravedlivé jednání osví-ceného monarchy, který proti Tartuffovi v závěru hry zasahuje, získala provozovací práva a stala se jednou z nejhranějších Moliérových komedií a její hrdina nadčasovým typem rafinovaného podvodníka.

citát:
Co říká Královský zmocněnec Orgonovi: „No, už je po strachu! Tak, pane, hlavu vzhůru! Copak by dobrý král dal na prolhanou stvůru? Ten přece vidí všem až na dno do duše a snad by nevěřil tak hnusné ropuše! Hned všechno posoudí tak, jak to vidí - zpříma a žádné pletichy a klič tvé hry nepřijímá. Řídl se rozumem a stojí na zemi a v ničem nemá rád tvé zbrklé extrémy.“
Zpět