Santa Lucia

Román Santa Lucia je jedním z nejpozoruhodnějších českých románových děl, která vznikla na přelomu let osmdesátých a devadesátých minulého století. Signalizuje zásadní přelom, k němuž v této době dochází.

Děj ukázky je rámován výrokem lékaře, jenž signalizuje chmurný konec Jordánův. Přistavte plentu – tento výrok, doprovázen dalšími symbolickými detaily např. Obraz černovousého otce, jenž se se synem loučí před odjezdem do Prahy a který je poslední tváří, jež se mu zjevuje v předsmrtné agonii, - nebo cinkání nádražního zvonce, které v závěru působí jako zvuk umíráčku, svědčí o tom, že román se vyznačuje hlavními rysy románu naturalistického.

Chmurné ladění, dokumentované sestupným průběhem děje, mělo působit jako výstraha před katastrofickými následky životní nepředloženosti i jako obžaloba panujících sociálních poměrů. Proto lze SANTU LUCIU považovat i za román sociální.

Ukázka:

„Přistavte plentu“ křiknul profesor, zahlédnuv zkřivenou mučedníkovu tvář. Tichem, které následovalo po těchto slovech, jemným šuměním dešťových kapek, které vítr hnal do oken, ozvalo se z lůžka mučedníkova tiché zasténání, pak divné jakési mručení a chrapot.

„Přistavte plentu“ křiknul ještě jednou profesor a stáhnul mrzutě tvář, odvrátil se od lože smrtelného zápasu.
Zpět