Divá Bára

Bára byla dcerou obecního pastýře Bárty, kterému po několika letech zemřela žena. Pastýř si sice přál chlapce, ale v později nelitoval. Bára nebyla jako ostatní dívky. Byla nebojácná silná a smělá, nebála se strašidel, nevěřila na vodníky, uměla plavat pod vodou a jednou zastavila I rozdrážděného vola(nebo býka?). Díky této statečnosti a dovednosti byla lidmi ze závisti nazývána "Divá Bára". Bára byla dítětem přírody a přespávala na pastvinách u svého stáda. Lidé ji však neměli rádi a smáli se jí, že má "buličí" oči.

Její nejmilejší družkou byla Eliška, dcera farářovy sestry. Když Eliška dorůstala, poslala ji matka do Prahy k bohaté tetě, která byla tou dobou nemocná. Eliška přijela do Prahy a tam se a zamilovala do lékaře, který léčil její tetu. Teta se uzdravila a Eliška se vrátila domů, kde vše za tepla vyložila Báře. Problém byl v tom, že Eliščina matka jí uz našla nápadníka, obstarožního správce, který se staršně bál strašidel. Bára se rozhodla, že své kamarádce pomůže se zbavit nemilého nápadníka. Převlékla se za strašidlo a v noci, když správce odcházel z fary, na něj vybafla a hrozila mu smrtí, jestliže mepřestane chodit na faru na námluvy. Správce omdlel a kostelník s hrůzou utekl přivést celou vesnici. Po strašidlu však zbyla pouze bílá plachetka a sukně. pdle toho vesničané poznali, že oním strašidlem byla Bára

Za trest jí posadili do kostnice.Bára se však nebála a noc v kostnici přežila bez újmy. Vše nakonec skončí Happy-endem, kdy Báru požádá o ruku myslivec a Elišce teta odkáže spoustu peněz, když si vezme onoho mladého doktora.
Zpět