Farma zvířat

Kniha george Orwella Farma zvířat je jedním ze zajímavých pohledů na lidskou společnost, které vládne utopistická myšlenka "všichni jsme si rovni. Na nevelkém počtu stran zde Orwell formou bajky vystihuje všechna nebezpečí této rovnostářské společnosti, jež byla nastolena násilným způsobem.

Autor toto dílo psal jako úmyslnou kritiku. Celé dílo je kritikou rovnostářské společnosti, ukazuje čtenáři všechna "proti" této společnosti. Zmínil jsem, že Farma zvířat je kritikou. Kterého režimu, či které společnosti? Za druhé světové války existovala pouze jeden (nepočítaje diktatury fašistické Osy) režim diktatury, a sice komunismus v Sovětském svazu. Toto potvrzuje také fakt, že prasata na farmě se navzájem oslovují "soudruzi".

Orwell psal toto dílo během druhé světové války, v letech 1943-44. To, k jakým závěrům dochází, je vskutku prorocké. Z pohledu lidí, kteří alespoň zčásti komunismus zažili, musíme uznat, že Orwell má v mnohém pravdu. Na druhou stranu nedovedu pochopit, jak toto mohl Orwell odhadnout před padesáti lety. Orwell si vybral téma komunismu; rozebíral jeho úskalí a (pozdějši) deformace zřejmě proto, že sám k němu neměl daleko. Jako levicový novinář působil ve Španělsku za občanské války v druhé polovině 30.let.

Autorova politická orientace zřejmě způsobila to, že ve Farmě zvířat nekritizuje na rovnostářské společnosti zcela vše. Myslím si, že autor zde hájí utopistickou myšlenku absolutní rovnosti, jak ji interpretoval Marx, i když si je vědom její nereálnosti. Zřejmě si uvědomeje, že rovnost může existovat pouze mezi lidmi s úplně stejnými schopnostmi a s totožnými charaktery. To v reálu není možné, jak nám autor ukazuje, a proto se zcela zákonitě každý rovnostářský systém musí dříve či později zvrhnout v diktaturu. Orwell skrytě nabízí podobenství Sovětského svazu, kde naprosto absolutisticky vládne Stalin, a kde panuje tzv. kult osobnosti. Na tomto skrytém podobenství nám Orwell ukazuje, že ve společnosti rovných se vždy vytvoří skupina ještě rovnějších, která začne ovládat ostatní.

Bajka se odehrává na venkovském statku stále opilého farmáře. Toho se strádající zvířata rozhodnou vyhnat a jeho majetek převzít do "společné péče". Z důvodů, které jsem popsal výše, však rovnostářská společnost nenastane; jeden druh zvířat, prasata, se vyšvihnou na vyšší úroveň a začnou ostatním vládnout. Celý příběh v sobě ukazuje vývojová stádia totalitního (původně rovnostářského) systému. Jako první fáze je tu zpodobnění revoluce a zavedení nového řádu - to je zde vyhnání majitele statku a ujmutí se majetku společně. Nový řád však ve skutečnosti nepřináší nic nového, co by mohlo zvířata udržet při životě; pouze zavrhuje některé věci ze starého řádu. Jako paralelu zde uvedu revoluci v Rusku roku 1917, NEP dvacátých let a novou diktaturu s nástupem Stalina roku 1924.

Zajímavé je, proč Orwell tuto bajku napsal. Proč kritiku totalismu v Rusku zaobalil do podobenství zvířat na statku? V Anglii sice žádná cenzura neexistovala, byl tu však jiný důvod. Ve druhé světové válce byl Sovětský svaz cenným spojencem Anglie a Spojených států, protože zaměstnával Hitlera a válku nesl na svých bedrech převážně on. Proto by nebylo dobré si SSSR popouzet. Druhý důvod napsání tohoto díla je důrazné varování. Orwell varuje před diktaturou, zejména pak před komunismem, protože si uvědomuje zločiny tohoto režimu a chce je sdělit i ostatním. Varování je důrazné proto, že za válečných let byla všeobecně tendence sem tam něco Sovětskému svazu odpustit, když už je náš spojenec.

Celkově by se dala Farma zvířat charakterizovat jako satirickou bajku pojednávající o neuskutečnitelnosti komunismu a jeho důsledcích. Kniha je psána velmi civilním stylem, který příliš nezahrnuje popisy; důležité je tu zejména chování jednotlivých postav-zvířat a vztahy mezi nimi. Děj je pak pouze důsledkem jejich chování a jednání. Tím se autor přibližuje marxismu, který vidí člověka jako souhrn společenských vztahů.

Fakt, že Orwell trefil hřebík (komunistu) přímo na hlavičku dokazuje následující: kniha vyšla česky již v roce 1946, poté byla zakázána. Vydána byla znovu až po pádu železné opony.

Myslím si, že zejména pro čtenáře z postkomunistických zemí je Farma zvířat zajímavým pohledem na režim, ve kterém jsem žili.
Zpět