Staré řecké báje a pověsti

Prométheus

Když se Prométheus procházel po zemi plné zvířat a rostlin, chyběl mu tam tvor, která by chodil vzpřímeně, který by se mu podobal, proto vytvořit sochu prvního člověka. Pallas Athéna, bohyně jasného rozumu a moudrosti, vdec hla neživé soše ducha a šedivá hlína zrůžověla, začalo v ní bušet srdce a doposud nehybné nohy a paže učinili první pohyb. Dlouho lidé nevěděli jak užívat ducha, chovali se jako malé děti, a proto Prométheus sestoupil na zem a učil je číst, psát, počítat a rozumět přírodě. Zeus si proto zavolal Prométhea na Olymp a řekl mu, aby lidi také naučil, jak ctít bohy a jak jim obětovat. Prométheus mu na to odpověděl, že lidi budou přinášet bohům oběti, ale ty, Die, si přijď vybrat, co mají obětovat. Prométheus zabil býka a rozdělil na dvě hromady, maso ukryl do býčí kůže a navrch položil žaludek, na druhou hromadu dal kosti s tukem, které byli větší a zdáli se i lepší. Když Zeus sestoupil na zem, tak se mu zdála hromada s tukem a sádlem lepší, a proto si ji vybral. Zeus se rozhodl, že Prométheovu lest nenechá bez trestu, a proto vzal lidem oheň. Prométheus viděl neštěstí seslané na lidi, cítil s nimi a neopustil je. Věděl, že v Diově paláci plápolá dnem i nocí jasný oheň, vplížil se proto v noční tmě na horu Olymp potichu, nikým nezpozorován, vzal trochu ohně z Diova krbu a ukryl je do duté hole. S ohněm se vesele vrátil zpátky a dal ho lidem. Když toto zjistil Zeus, rozhněval se zlým hněvem bohů a ihned určil lidem nový trest, zavolal k sobě chromého boha Hefaista a poručil mu, aby udělal sochu krásné dívky. Bohyně Athéna ji dala krásný závoj, Afrodita ji dala nadpozemský půvab a Hermes ji daroval živou řeč. Zeus ji vložil do rukou zlatou schránku a nazval dívku Pandorou. Lstivý Hermes odvedl Pandoru na zem k Prométheovu Bratru Epimenthovi. Epimenthos ji vlídně přijal a byl zvědav co mu bohové posílají a tak požádal dívku, aby schránku otevřela. Když tak učinila, vylétlo ze schránky všechno zlo a zbyla v ní jen naděje. Diův hněv se snesl i na Prométhea. Vládce bohů vyslal Hefaista, aby přikoval Prométhea k vysoké skále v pohoří Kavkazu. Zeus poslal za Prométheem velikého orla který, přilétal každého rána a trhal ostrým zobákem Prométheova játra, kterými se živil. A tak to bylo každý den po staletí až do té doby, dokud ho nespatřil Herakles, zrovna když přilétal orel. Herakles orla zastřelil a Prométhea snesl ze skály. Od té doby nosil Prométheus na ruce prsten s kuse skály z Kavkazu aby splnil Diův příkaz a byl na vždy připoután ke Kavkazu.

Daidalos a Ikaros

Daidalos byl druhý nejmoudřejší člověk v celém Řecku, byl to sochař a stavitel, moudřejší byl jen jeho učeň Talos. Daidalos Talose pozve na večerní procházku. Když se procházeli po hradbách tak Daidalos Talose schodil dolů, když sešel dolů, aby zakopal jeho mrtvolu, podivil se, když tam nebyla, bohyně Athéna zachytila padajícího chlapce a proměnila ho v čejku. Daidalův čin nezůstal utajen. Nějaký pozdní chodec uviděl,co se stalo a udal pachatele. Když se o tom dozvěděl Daidalos, vzal svého syna Ikara a odcestovali na ostrov Krétu. Krétský král Minos je uvítal a nechal ho postavit bludiště pro Minotaura. Daidalovi se však u krutého krále nelíbilo, a proto si vyrobil velká křídla z ptačích per a vosku. Když odlétali, varoval Daidalos Ikara, aby nelétal moc vysoko, protože by se mu roztavil vosk na křídlech, ale ani moc nízko, protože by mu křídla zvlhla. Když letěli, využil Ikaros nestřeženého okamžiku a vzlétl vzhůru, roztavil se mu vosk na křídlech a on spadl. Daidalos se ho snažil zachránit, ale marně. Když uviděl že moře vyplavilo mrtvolu jeho syna na břeh vykopal mu hrob. Daidalos pak odletěl na Sicílii kde vytvořil mnoho pozoruhodných děl. Ostrov, na kterém je Ikaros pochován, dodnes připomíná Ikarův osud, říká se mu Ikaria.

Trojská válka

Paris syn Trojského krále Priamose a královny Hekabe, měl podle věštců přinést neštěstí, a proto ho král ihned po narození nechal odvést do lesů. Našli ho pastýři, s kterými žil a hlídal stáda ovcí, hrál na píšťalu a byl velice odvážný a moudrý. Jednoho dne k němu přišly bohyně Héra, Afrodita a Athéna, chtěly rozsoudit která z nich je nejkrásnější a tudíž jí patří Zlaté jablko. Héra mu nabízela za vítězství vládu nad Asií, Athéna mu slibovala že bude nejslavnější vojevůdce a třetí Afrodita nejkrásnější ženu. Paris se zamyslel a dal jablko bohyni Afroditě. V Tróji Paris vyhrál závod, dostal se ke králi, který v něm poznal svého syna. Od té doby žil v Tróji. Postavil si loď, aby mohl jet do Sparty pro svou dívku Helenu. Na první pohled se do sebe zamilovali a on ji unesl. Tím vyvolal válku mezi Spartou a Trójí. Válka trvala mnoho let a ani jedna strana neměla převahu. Zahynul v ní i slavný Patrokles, Achilles a Hektor. Po dlouhém a únavném boji vymyslel Odysseus na Trojany lest, ukryl se s největšími řeckými hrdiny do velkého dřevěného koně a ostatní vojáci odjeli s lodí za blízký ostrov. Trójané uvěřili tomu, že kůň je dar městu Tróji a vzali ho za hradby. V noci po oslavách vítězství, když Trójané spali přijeli Řekové a zničili Tróji.
Zpět