Antigona

Hlavní postavy:
Antigona- nositelka a oběť rozporu:; ve sporu s Kreontem fyzicky podléhá, ale morálně vítězí; hrdě hájí svůj čin vůči neústupnému samovládci, je obětavá a odhodlaná, hrdinská;
Kreón: krutý a neústupný vladař, nedbá odvěkých nepsaných zákonů své země, proti vůli občanů prosazuje svá rozhodnutí; velká moc i důmysl člověka má však své meze;

Charakteristika doby a prostředí: děj se odehrává ve starověkém Řecku ( asi 5. Stol. př. n. 1.), je nemotivován zásahy bohů, odehrává se v rovině mezilidských vztahů; postavy jsou heroické, přesto živé. Je to starověká řecká antická tragédie s mytologickým námětem z okruhu pověstí o thébském královském rodu

Po odchodu Oidipa do vyhnanství se vyhrotí spor o trůn mezi syny thébského krále. Eteoklés se spojí s Kreontem a vyžene Polyneika. Ten se s cizím vojskem vypraví proti rodnému městu. Oba bratři ve vzájemném souboji brzo zahynou. Nástupce a strýc Kreón dá Eteokla (obhájce vlasti) pohřbít se všemi poctami, ale zakáže pod trestem smrti pohřbít Polyneika (vlastizrádce - pozdvihl válku proti vlastní zemi, chtěl dobýt Théby a získat vládu). Sestra obou bratří Antigona přes varování sestry Ismény poruší zákon vládce. Jde splnit povinnost vůči bratrovi a mravní příkaz bohů - pohřbít mrtvého. Symbolicky posype Polyneikovo tělo hlínou a vykoná pohřební obřad. Je ale přistižena a odsouzena k smrti. Je zaživa zazděna ve skalní kobce. Kreontův syn Haimon, Antigonin snoubenec marně prosí o zrušení antigonina trestu. Teprve po výstraze věštce Teiresia, že bohové se rozzlobili a žádají odvolat krutý trest dá Kreón souhlas s pohřbem Polyneika a chce vrátit Antigoně svobodu. Je však pozdě. Antigona se oběsila. Zoufalý Haimon neúspěšně napadne otce a probodne se mečem. Sebevraždu poté spáchala i jeho matka Eurydika. Důvodem je žal nad synovou smrtí. Zdrcený Kreón zůstává sám, opuštěn, uvědomuje si vinu a žádá, aby jej bohové zbavili života. Tragédie končí zpěvem chóru o velké ceně rozvážnosti a komentuje jednání vládce. Ve hře se projevují proměnlivé zákony vládců ku věčným morálním příkazům. Záměrem hry je heroizace člověka, který zápasí s nepřízní osudu, konflikt dvou protichůdných názorů na zodpovědnost člověka k člověku (autorita státní moci a dodržování zákonů samovládce proti oběti ve jménu nepsaných mravních zákonů lidstva). Také se to dá vykládat jako generační konflikt: mladí (Antigona a Haimon) představují svědomí, rozum, mravní etiku proti Kreónovi, který ztělesňuje moc a svou autoritu staví na neměnných strnulých dogmatech. Autorova věří v rozumové a mravní hodnoty člověka.

Citát: "Jen ten, kdo dbá zákonů vlastí, je hoden přátelství a úcty"

Knížka se mi celkem líbila, i když některé pasáže byly nudné. Citát jsem si vybral proto, že shrnuje kreontův názor.
Zpět