Selské balady

Suplika (Žádost)

Jednoho dne byl kantor probuzen hlukem. Dav sedláků se hnal dovnitř za kantorem a požadovali sepsání supliky na pány. Kantor se zdráhal a vzpomínal jak s pány hrál karty. Sedláci ho přiměli, aby začal psát stížnost na pány, jak s nimi je špatně zacházeno a aby byly zrušeny poplatky. Kantor měl strach z pánů, co řeknou, až si stížnost přečtou. Představoval si, že ho vyženou.

Vrchlický datuje děl balady do r. 1775, ale spíše to odpovídá selksé vzpouže r. 1680, o níž vypravuje podrobně J. Svátek. Sedláci tehdy nutili venkovské učitele, aby jim takové žádosti psali. Učitelé byli za to trestáni a bylo jim to výslovně zakázáno.

Lorecký ze Lkouše

Loreckému ze Lkuše se narodili dva synové. Před kostelem, kde mají být křtiny, mu zastoupí cestu Petr Dulík a šamonický zeman křičí, aby ho zmrskali. Ale Petr Dulík prosí, aby slevil z desátku a z roboty. Avšak Lorecký se rozzuří a řekne mu, že vychová své syny, aby na ně používali biče a přijdou ještě horší doby. Dulík mu ustoupil z cesty a hrozí mu, že mu zabijou syny. Svou hrozbu splnil a zabil oba syny i zemana. Jde o skutečnou událost, která se stala 24. srpna 1571 v šamonicích na Písecku. Ludvík Loretský ze Lkouše, krutý utiskovatel sedláků, byl jimi zabit i se syny Adamem a Zdeňkem. O vzpouře a o tom, jak byli její účastníci, hlavně Dulík strašně potrestáni se Vrchlický dozvěděl asi z vyprávění M. Alše. Balada je stručná a úsečná, je tam pozměněné opakování týchž veršů v dvojím různém smyslu a zhuštění, ale výrazně podané charakteristiky jak pana Louckého, tak i Dulíka - jimi dosahuje Vrchlický neobyčejného účinku.
Zpět